Nemocenská: Co potřebujete vědět o podpůrčí době?

Co je podpůrčí doba nemocenská

Podpůrčí doba nemocenské je období, po které vám náleží nemocenská od státu, pokud jste dočasně práceneschopní. Jinými slovy, jde o dobu, kdy vám stát kompenzuje ztrátu příjmu z důvodu nemoci. Délka podpůrčí doby nemocenské není fixní a odvíjí se od několika faktorů, jako je délka vašeho pojištění, typ onemocnění nebo úrazu a také to, zda jste v pracovní neschopnosti nepřetržitě, nebo s přestávkami. Většinou platí, že čím déle jste zaměstnaní a platíte si nemocenské pojištění, tím delší podpůrčí dobu nemocenské můžete v případě potřeby čerpat. Je důležité si uvědomit, že podpůrčí doba nemocenské a doba, kdy jste skutečně na nemocenské, nemusí být totožné. Může se stát, že onemocníte na delší dobu, než je vaše maximální možná podpůrčí doba. V takovém případě vám po jejím uplynutí nárok na nemocenskou zaniká, i když jste stále práceneschopní.

Kdo má nárok na nemocenskou

Nárok na nemocenskou, neboli na podporu v nemoci, má v České republice každý zaměstnanec, který je účastníkem nemocenského pojištění. To znamená, že ze své mzdy odvádí pojištění, které ho v případě nemoci chrání. Nemocenskou ale nedostanete hned od prvního dne nemoci. První tři dny nemoci totiž trvá tzv. karenční doba, kdy vám nárok na nemocenskou nevzniká. Až od 4. dne nemoci můžete čerpat nemocenskou, a to pouze v případě, že vám pracovní neschopnost (PN) vystaví lékař.

Délka nemocenské, tedy doba, po kterou můžete nemocenskou pobírat, se nazývá podpůrčí doba. Ta činí maximálně 380 dní. Po tuto dobu vám stát vyplácí určitou finanční podporu, která vám má nahradit ušlou mzdu. Výše nemocenské se odvíjí od vašeho průměrného denního výdělku a postupně se s délkou nemoci snižuje. Je důležité si uvědomit, že nemocenská není dovolená a je důležité co nejdříve se uzdravit a vrátit se zpět do práce.

Jak dlouho nemocenská trvá

Délka nemocenské, tedy doba, po kterou dostáváte nemocenskou dávku, se liší. Záleží na tom, zda se jedná o tzv. podpůrčí dobu nebo dobu, kdy jste uznaní za dočasně práce neschopné, ale podpůrčí doba vám už vypršela.

Podpůrčí doba je maximálně 380 dní, ale jen pokud splňujete podmínky. Například musíte mít v posledních dvou letech odpracováno alespoň 12 měsíců. Během podpůrčí doby vám stát vyplácí nemocenskou dávku, která závisí na výši vašeho platu.

Po uplynutí podpůrčí doby můžete být i nadále nemocní a práce neschopní. V takovém případě vám ale už nevzniká nárok na nemocenskou dávku. Můžete ale požádat o jinou finanční pomoc, například o invalidní důchod. Délka doby, po kterou můžete být uznaní za dočasně práce neschopné, není nijak omezena. Vždy ale záleží na posouzení vašeho zdravotního stavu lékařem.

Není ostuda být nemocný, ostuda je nechat se nemocí semlít a nevrátit se silnější.

Božena Němcová

Výše nemocenské dávky

Výše nemocenské dávky se odvíjí od vaší průměrné mzdy a délky vašeho dočasného pracovnímu neschopnosti. Během prvních 14 dnů nemoci vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele. Od 15. dne nemoci pak začíná tzv. podporucí doba, kdy vám stát vyplácí nemocenskou dávku.

Výše nemocenské se počítá z vašeho průměrného denního výdělku. Během prvních 21 dnů podporucí doby činí 60 % vašeho průměrného denního výdělku. Od 22. dne nemoci se pak výše dávky zvyšuje na 66 % vašeho průměrného denního výdělku.

Je důležité si uvědomit, že doba, kdy jste na nemocenské, se započítává do celkové doby vašeho zaměstnání u daného zaměstnavatele. To je důležité například pro výpočet délky dovolené nebo odstupného.

Podmínky pro přiznání nemocenské

Nárok na nemocenskou nevzniká automaticky s nemocí. Pro získání podpůrčí doby nemocenské, tedy období, kdy vám stát bude vyplácet nemocenskou, je potřeba splnit několik podmínek. Především musíte být účastníky nemocenského pojištění. To znamená, že ze své mzdy platíte pojištění pro případ nemoci. Zaměstnanci jsou účastníky nemocenského pojištění automaticky, OSVČ si ho platí samy, pokud se k němu přihlásí. Dále je nutné mít odpracovanou tzv. ochrannou lhůtu. Ta činí alespoň 90 dní v posledních 4 měsících před začátkem pracovní neschopnosti. Poslední podmínkou je uznání pracovní neschopnosti lékařem. Ten vám vystaví neschopenku, na jejímž základě vám vzniká nárok na výplatu nemocenské. Délka doby, po kterou můžete nemocenskou pobírat, se liší. V prvních 21 dnech nemoci vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele, poté vám stát vyplácí nemocenskou až po dobu 380 dní.

Žádost o nemocenskou

Podpůrčí doba nemocenské je časové období, po které vám náleží nemocenská dávka od státu. Tato doba je omezená a v roce 2023 činí 380 dní. Pokud vaše nemoc trvá déle, nárok na nemocenskou vám zaniká. Je důležité si uvědomit, že podpůrčí doba se počítá ze všech ukončených nemocenských v posledních třech letech. To znamená, že pokud jste v posledních třech letech již čerpali nemocenskou, může být vaše aktuální podpůrčí doba kratší. Doba, po kterou jste skutečně „na nemocenské“, se nazývá doba pobírání nemocenské. Ta začíná běžet dnem, kdy vám lékař vystavil neschopenku, a končí dnem, který je na neschopence uveden jako den ukončení.

Srovnání podpůrčí doby nemocenské v zemích EU

Země	Maximální délka podpůrčí doby	Výše nemocenské dávky (v % průměrného platu)
Česká republika	380 dní	60%
Slovensko	52 týdnů	55%

Potřebné dokumenty

Pro úspěšné a bezproblémové čerpání podpůrčí doby nemocenské je nezbytné doložit příslušné dokumenty. V prvé řadě je nutné doručit zaměstnavateli, resp. okresní správě sociálního zabezpečení, originál neschopenky vystavené ošetřujícím lékařem. Neschopenka musí obsahovat veškeré náležitosti, jako je jméno a příjmení pacienta, datum vystavení, rodné číslo, diagnóza a doba, po kterou je pacient uznán práce neschopným. V případě, že pracovní neschopnost trvá déle, než je stanoveno na původní neschopence, je nutné doložit i další neschopenky, které prodlužují toto období. Zaměstnavatel následně vystavuje a odesílá na okresní správu sociálního zabezpečení tzv. "Přílohu k žádosti o dávku nemocenského pojištění". Tento formulář obsahuje informace o zaměstnavateli, zaměstnanci a jeho výdělku, ze kterého se následně vypočítává výše nemocenské dávky. Všechny dokumenty je nutné doručit včas a ve stanovených lhůtách, aby nevznikly komplikace s výplatou nemocenské.

Kontrola dodržování léčby

V průběhu pobírání podpůrné doby nemocenské je nutné dodržovat léčebný režim stanovený lékařem. Kontrola dodržování léčby probíhá na základě náhodného výběru a provádí ji Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). V případě, že je u vás kontrola nařízena, je nutné umožnit pověřenému pracovníkovi ČSSZ vstup do vašeho obydlí a prokázat se mu občanským průkazem. Během kontroly se prověřuje, zda se zdržujete v místě pobytu uvedeném na neschopence a zda dodržujete nařízený léčebný režim. Pokud kontrolou neprojdete, hrozí vám snížení nebo zastavení výplaty podpůrné doby nemocenské.

Ukončení podpůrčí doby

Ukončení podpůrčí doby u nemocenské nastává v několika případech. Důležité je rozlišovat mezi ukončením dočasné pracovní neschopnosti a ukončením podpůrčí doby. Zatímco pracovní neschopnost končí dnem, kdy lékař rozhodne o uzdravení pacienta, podpůrčí doba může skončit i dříve. Podpůrčí doba je omezena maximální délkou 380 dní. Po uplynutí této doby nárok na nemocenskou končí, a to i v případě, že pracovní neschopnost stále trvá. Dalšími důvody ukončení podpůrčí doby je nástup do zaměstnání, zahájení podnikání, případně nástup do invalidního důchodu. V případě, že člověk nastoupí do práce a poté se jeho zdravotní stav opět zhorší, může mu být opětovně uznána pracovní neschopnost a má nárok na novou podpůrčí dobu. Je důležité si uvědomit, že ukončení podpůrčí doby neznamená automaticky ztrátu zaměstnání. Zaměstnavatel je povinen držet místo zaměstnanci po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to i v případě, že podpůrčí doba již skončila.

Nemocenská a zaměstnání

Pokud onemocníte a nemůžete chodit do práce, máte nárok na nemocenskou. Nemocenská vám částečně nahrazuje mzdu nebo plat po dobu, co jste nemocní. Doba, po kterou můžete nemocenskou pobírat, se nazývá podporná doba. Podporná doba začíná 15. kalendářním dnem nemoci a trvá maximálně 380 dní. Během prvních 14 kalendářních dnů nemoci vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele. Délka čerpání nemocenské se počítá v kalendářních dnech, a to i v případě, že byste byli nemocní jenom část dne. Nemocenská se vyplácí v pravidelných termínech, obvykle jednou měsíčně. Výše nemocenské se odvíjí od vašeho průměrného denního výdělku a postupně se s délkou nemoci snižuje.

Časté dotazy k nemocenské

Kdy mám nárok na nemocenskou?

Na nemocenskou máte nárok, pokud jste nemocní a nemůžete pracovat. Musíte ale splňovat určité podmínky, jako je účast na nemocenském pojištění a dodržení stanovené karenční doby.

Jak dlouho můžu být na nemocenské?

Délka nemocenské, tedy tzv. _podporní doba_, se liší. Záleží na závažnosti vašeho zdravotního stavu a také na tom, jak dlouho jste předtím pracovali a platili nemocenské pojištění. Obecně platí, že _maximální délka nemocenské je 380 dní_. V některých případech, například u vážných onemocnění, může být tato doba prodloužena.

Co když mi skončí pracovní poměr během nemocenské?

Pokud vám skončí pracovní poměr během pobírání nemocenské, nárok na dávku vám zůstane zachován, ale jen po _určitou dobu_. Ta je dána zákonem a odvíjí se od délky vašeho předchozího zaměstnání.